V literatuře je uváděno, že přes střechu uniká 10-25 % tepla z celé budovy. To je velká část, která se později projevuje na nákladech za vytápění.
O tomto problému se ví už dlouho. Polsko i jiné země se snaží tento problém vyřešit zavedením nových, přísnějších předpisů týkajících se zateplení budov. V Polsku je tato povinnost uložena investorům nařízením ministra infrastruktury ze dne 12. dubna 2002 o technických podmínkách, které mají budovy a jejich umístění splňovat (Sb. zák. č. 75, poz. 690 ve znění pozdějších předpisů), v příloze 2 „Požadavky na tepelnou izolaci a další požadavky související s úsporou energie“.
Od 1. ledna 2017 zavedlo toto nařízení požadavek, aby „(...) hodnoty součinitele prostupu tepla Uc stěn, střech, stropů a plochých střech pro všechny typy budov, s přihlédnutím k opravám způsobeným vzduchovými dutinami v izolační vrstvě, mechanickými spojkami procházejícími izolační vrstvou a srážkami na střeše s obráceným systémem vrstev, vypočtené podle polských norem pro výpočet tepelného odporu a součinitele prostupu tepla (...) ", pro vytápěné místnosti nemusí být větší než 0,18 [W/m²K] a od 2021 0,15 [W/m²K] (od roku 2019 pro budovy orgánů veřejné správy a jejich vlastnictví).
Tato hodnota (U [W1/m²K]) vyjadřuje množství tepla (práce, energie) [J], která „unikne“ přes každý metr čtvereční [m²], např. stěny (stropu) za jednu sekundu [s] a s teplotním rozdílem po obou stranách střeny (stropu) o jeden stupeň [K].
Co znamená součinitel prostupu tepla U pro běžné použití budovy?
Čím je součinitel prostupu tepla vyšší, tím více tepla uniká z budovy, a tedy výdaje spojené s vytápěním jsou vyšší, což má ve finále vliv na vyšší náklady, ale také na výsledky energetických auditů budov (v případě elektrického, plynového vytápění nebo vytápění uhlím...).
Může se zdát, že 1 W není moc, ale pokud vezmete v úvahu plochu celé přepážky (střechy), často dosahující 100 a více m² a teplotní rozdíl uvnitř (např. 20 °C) a mimo budovu (např. -15 °C) rozdíl činí 35 °C. To generuje značné množství výdajů během celé topné sezony.
Termoizolace střech – jaký materiál zvolit?
V současnosti je možné použít různé materiály pro zateplení stěn nebo izolaci střech. Nejoblíbenějším materiálem je minerální vata, která díky svým vlastnostem velmi dobře zatepluje budovy. Tento materiál má velmi dobré akustické vlastnosti a je ohnivzdorný.
Co je to minerální vata?
Rozlišujeme dva druhy minerální vaty: kamennou a skelnou. Oba materiály mají velmi podobné vlastnosti. Čím se tedy mezi sebou liší?
Hlavním rozdílem je materiál, ze kterého je určitý druh vyráběn.
- Kamenná vata vzniká v důsledku tavení hornin, jako např. čediče, gabra, dolomitu, nebo recyklovaného materiálu – minerální brikety. Tyto suroviny jsou roztaveny při vysokých teplotách a jsou z nich získávána „vlákna“, která jsou po následném technologickém zpracování slepená speciální pryskyřicí, z vzniklé hmoty jsou formovány konkrétní produkty, např. panely, rohože, obklady – nebo se z nich vytvářejí vlněné střepiny nazývané granulát. V panelech a rohožích mají vlákna většinou rozptýlený systém. Pouze u lamelové vaty jsou vlákna orientována kolmo k ploše panelů, které mohou být ve výrobě spřažené s podkladovými lepenkami.
- Skelná vata je vyráběná podobným způsobem jako kamenná vata. Vstupním materiálem jsou křemenný písek a skleněné střepy z recyklovaných materiálů. Samotný výrobní proces je velmi podobný. Ze skelné vaty jsou vyráběny panely a rohože.
Oba druhy minerální vaty mají podobné vlastnosti tepelné izolace. Liší se však hustotou (hmotností) – skelná vata je lehčí, a také ohnivzdorností (kamenná vata má vyšší ohnivzdornost).
Pokud jste se již rozhodli pro tu správnou minerální vatu, musíte ji zvolit z hlediska tepelné izolace tak, aby splňovala platné právní předpisy. Při hledání informací o izolačních materiálech se setkáváme s informacemi, že např. daná vata má součinitel tepelné vodivosti λ = 0,040 [W/m²K] nebo tepelný odpor R = 2,50 [m²K/W]. Nařízení však stanoví součinitel prostupu tepla U.
Všechny tyto parametry spolu souvisí. Tepelný odpor (R) je opakem součinitele prostupu tepla (U) – R=1/U.
Pokud máte pouze údaj součinitele tepelné vodivosti (λ), je možné z něj vypočítat součinitel prostupu tepla (U). Pro tento výpočet je potřebná také tloušťka daného materiálu (d) a součinitele přestupu tepla zvenčí a zevnitř (ai, ae), jsou rovněž nazývané odporem při přestupu tepla (RSi, RSe).
U=1/(Rsi+d/λ+Rse) [W/m²K].
Jednoduše řečeno, čím je hodnota lambda (λ) nižší, tím je materiál teplejší – při zachování stejné tloušťky materiálu.
Je důležité pamatovat na to, že součinitel prostupu tepla ovlivňuje nejen samotná vata, ale rovněž všechny vrstvy střechy – např. sádrokartonové desky, které se často používají ve zhotovování podkroví, nebo ventilace pod plechovými střešními krytinami nebo pálenými taškami.
Základní prvky střešní konstrukce
Každá střecha se skládá z těchto částí:
- nosné konstrukce (krovu),
- zpevňujícího a podpůrného základu (latě, kontralatě) – laťování,
- střešní krytiny (tašky, plechová střešní krytina, šindel),
- systému odvádějícího vodu (okapy, okapové roury, lemování komína, úbočí apod.)
ale také ze zateplení, parotěsné fólie z vnitřní strany budovy a difúzní fólie, jinak zvané kontaktní fólií, ze strany střešní krytiny.
Aby střecha plnila svůj úkol a přinášela radost celé domácnosti, všechny střešní prvky by měly být zhotoveny pečlivě a bez chyb. Mají vliv na efektivní izolaci střešní konstrukce. Nevyplatí se šetřit ani na materiálech, ani na samotném provedení prací, protože zastřešení i celá budova mají sloužit po mnoho let.
Níže uvádíme nejčastější chyby, s jakými se potkáváme.
Běžné chyby při pokládání střechy a pokrývání plechovou střešní krytinou
Dopad špatně zhotovené střechy může být obrovský. Špatně naplánované a provedené práce mohou nejen značně zvýšit náklady zhotovení střechy, ale můžou vést i ke zhoršení technického stavu budovy. Jakých chyb se nejčastěji dopouští pokrývači při pokládání plechové střešní krytiny?
Chybně rozmístěné latě
Stává se, že pokrývač špatně vypočítá rozmístění latí na střeše. To má za následek nesprávné umístění latí a kontralatí. Kontralatě je nutné rozložit souběžně s krokví a latě kolmo ke krokvi. Tyto dřevěné prvky jsou oporou pro střešní krytinu.
Pokud najatý pokrývač udělá chybu a nesprávně rozmístí latě, oprava mu zabere až několik hodin. Abychom se vyvarovali takové chybě, je nutné velmi dobře vyměřit střechu a naplánovat rozložení latí s ohledem na druh zakoupené plechové střešní krytiny.
Chyby, ke kterým dochází v kroku přípravy nosného roštu
Na seznam chyb, které může pokrývač udělat, je potřeba připsat i jiné chyby spojené s pokládáním roštu. Nejde totiž jen o přesné změření, ale také o zvolení správného materiálu. Rošt může být zhotovený pouze ze suchého dřeva. To je základem správné funkčnosti střechy – je nepřípustné, aby byl rošt zhotovený z pokřivených nebo jinak znetvořených desek. Nevyplácí se také šetřit na impregnaci na dřevo, může to vést ke katastrofálním následkům. Pokud mají latě a kontralatě sloužit po mnoho let, musejí být dobře zajištěné před vlhkostí.
Špatně položená střešní fólie
Špatně položená střešní fólie je závažnou chybou, která může vést k netěsnosti zastřešení. Střešní fólie má za úkol izolovat celou střešní konstrukci, aby se do interiéru stavby nedostávala voda a vlhkost.
Věnujte zvláštní pozornost této fázi: fólie musí být položená rovně, bez mezer mezi jednotlivými pásy a vrstvami. Položení potrhané nebo rozřezané fólie na střechu a její nezajištění je závažnou chybou. Pokud pokrývač použije speciální opravné pásky, bude fólie sloužit po mnoho let. K tomuto účelu nepoužívejte obyčejné lepicí pásky.
Je důležité membránu co nejrychleji pokrýt střešní krytinou. Kontaktní fólie nemůže být dlouho vystavená UV záření, protože takto může ztratit své vlastnosti a nebude chránit před pronikáním vody do zateplovací vrstvy. Také by měly být namontovány podhledy, protože UV záření odrážející se od země rovněž poškozuje fólii.
Netěsná střecha může zapříčinit vlhkost v podkroví – odtud již vede krátká cesta ke vzniku plísně na stěnách a stropech. Navíc je důležité zajistit vhodnou ventilaci střešní plochy, aby byla zajištěná cirkulace vzduchu a zároveň odstraňování vodní páry z kontaktní fólie. Chybějící ventilace a netěsnosti mohou způsobit vznik plísně, což může vést k poškození materiálů všech izolačních vrstev podkroví.
Oplechování komína
Komín je prvek, který prochází přes střechu a místa, ve kterých se dotýká střešní konstrukce, jsou obzvláště náchylná ke vzniku netěsnosti. Střešní izolace by měly být zejména v těchto místech pečlivě provedené. Nesprávně provedené oplechování komína zapříčiňuje zatékání vody, což vede k vlhkosti termoizolace a všech prvků střešní konstrukce.
V těchto místech je tedy potřeba použít speciální těsnicí pásky a následně hliníkové lišty, kterými se přitlačí pásky ke komínu. Takto zesílené těsnění chrání i před nejmenším množstvím vody.
Úbočí
Úbočí je konkávní místo spojení dvou svahů střešních ploch. Jedná se o část střechy, kde nejčastěji dochází k pokrývačským chybám. Je to způsobeno tím, že úbočí „shromažďuje“ vodu a sníh z obou svahů střechy. Nejčastější chybou v úbočí je nedostatečně hluboké oplechování. Následkem toho se voda dostává pod střechu. Tato chyba se dá docela jednoduše odstranit zahnutím hran plechů směrem nahoru. Dalším zabezpečením může být umístění speciálního těsnění mezi oplechování a krytinu. Je nutné také zmínit, že nesprávně zhotovené úžlabí se také zrcadlí ve vzhledu střechy, proto stojí za to pečlivě kontrolovat průběh prací v této fázi.
To je jen několik z mnoha chyb, které může pokrývač udělat. Pamatujte tedy, že se vyplatí hledat doporučeného, zkušeného pokrývače a kontrolovat průběh prací. Pouze v takovém případě bude střešní izolace plnit svou funkci. Stejně důležité je investovat do vysoce kvalitních materiálů od prověřeného výrobce. Pouze takové materiály zaručují spolehlivost.