Jaký je cíl nových předpisů?
Základním předpokladem nových budov je postupné a důsledné snižování jejich energetické náročnosti. Předcházení plýtvání elektrické energie a omezování její spotřeby je jedna z priorit Evropské unie. Proto v roce 2006 Komise evropských společenství zavedla „Akční plán pro energetickou účinnost“. Jeho cílem je změnit vnímání veřejnosti týkající se využívání elektrické energie a zavést změny, které zajistí vyšší energetickou účinnost. Tyto změny platí na několika úrovních: týkají se budov, automobilů, domácích spotřebičů.
V roce 2012 vstoupila v platnost směrnice týkající se energetické účinnosti, která ve stavebnictví znamená nutnost zavedení dlouhodobých strategií podporujících řešení, která snižují ztráty elektřiny.
To vyžaduje zavedení nových norem pro izolaci střech a stěn, přes které každá budova doposud ztrácí značné množství tepla.
Plán Evropské unie se provádí ve fázích: první z nich začala v roce 2014, druhá vstoupila v platnost 1. ledna 2017 a třetí bude platit od roku 2021.
Co se změní?
V současnosti se více než 60 % elektrické energie v každé domácnosti spotřebuje na vytápění. Nové předpisy to mají změnit díky snížení tepelných ztrát přes střechu a stěny.
Změna se vztahuje mimo jiné na tloušťku povinné izolace. Pro střechu platí tloušťka 25 cm, zatímco pro stěny 15-17 cm. I přesto, že taková izolace vychází dráže, než zateplení dle dřívějších ustanovení, v širší perspektivě se tento výdaj zrcadlí v nižších nákladech na vytápění budovy. Na omezení ztrát tepla nemá vliv pouze tloušťka izolační vrstvy, ale i její kvalita. Polystyrén a minerální vata jsou nejoblíbenější materiály, které se používají k izolaci stěn a zateplení střech. V zájmu investora by mělo být nejen dodržet požadovanou tloušťku izolační vrstvy, ale kromě toho zajistit i vysoce kvalitní materiály, které zaručí její správnou funkci, a tedy efektivní zateplení.
Součinitel prostupu tepla
Jedním z faktorů určujících efektivnost izolace je součinitel prostupu tepla. Tento faktor umožňuje vypočítat, kolik tepla uniká přes přepážku. Čím je jeho hodnota nižší, tím méně tepla proniká z budovy, a tím pádem je izolace lepší.
Právě tento parametr se pojí se zněním směrnice. V roce 2014 byl součinitel prostupu tepla pro venkovní stěny 0,25 W/m²K. Od roku 2017 platí hodnota 0,23 W/m²K, a v roce 2021 má být hodnota na úrovni ne vyšší než 0,2 W/m²K. Pro střechy v roce 2014 platil součinitel prostupu tepla na úrovni 0,2 W/m²K. Od roku 2017 platí norma 0,18 W/m²K, a v roce 2021 0,15 W/m²K.
Řekli jsme si tedy, jakou tloušťku by měla mít zateplovací vrstva střechy a venkovních stěn. Jaké materiály jsou nejvhodnější k plnění cíle stanoveného Evropskou unií?
Pro zateplení je nejvhodnějším materiálem minerální vata. Nejlepší druhy vaty jsou z jedné strany obložené hliníkovou fólií, která nedovolí teplu unikat ven – odrazí jej zpátky dovnitř. Minerální vatu je možné koupit v rolích nebo rohožích s tloušťkou 25 cm a méně, ale v takovém případě je nutné položit dvě vrstvy, aby bylo dosaženo minimum 25 cm tloušťky izolace.
Venkovní stěny je možné izolovat minerální vatou nebo polystyrenem. Minerální vata má tu výhodu, že je elastická, proto se jednoduše přizpůsobuje povrchu stěny. Rovněž účinně vyplňuje všechny štěrbiny. Je nehořlavá, ale velmi náchylná na vlhkost. Nezáleží na tom, zda se rozhodnete pro minerální vatu nebo polystyren, nezapomeňte však na požadovanou tloušťku vrstvy min. 15 cm, určenou Evropskou unií.
Nové předpisy týkající se zateplení střech a stěn se týkají všech budov se stavebním povolením vydaným po 1. lednu 2017.